Z Pulkavovy kroniky

A tak již osviecen jsa a připraviv sě jako dennicě jitřnie osvětlen jsa strachy nočnie všěcky mužně utkal. A tak bratra svého nemilostivého a ukrutného uzřěl, an sě k ňemu béře z temnosti, ochotným pozdravením jeho pozdravil, a tak od ňeho jakožto někdy Abel od Kaina byl jest raněn. Zatiem pak, když jemu ránu da, postúpil jest vzpět i padl zasě, nemajě moci nad božím mužem. Ale s. Václav chtě dobrovolně obětovati sě Hospodinu a obět, duši svú, proň chutně chtě položiti, vrátil jemu jest meč a řka k ňemu: Tak vóle ta tvá buď v tvú ruku.

...inu, taky machr!